logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Normy jako základní kámen smluvního vztahu – 1. část „Normy“

O standardech a zvyklostech z oblasti technické bezpečnosti

S dodávkou poplachového systému, jako technického zařízení, už od prvotní myšlenky na jeho realizaci až do ukončení provozu případnou demontáží, nedílně souvisí psaná i nepsaná pravidla. Nejasnosti a otázky, které takovéto případy doprovázejí, si pokusíme vysvětlit – jak jinak než s využitím norem. A že nejsou povinně závazné? To je mylný názor založený na neznalosti principu tzv. „smluvního vztahu“.

Reklama

V dnešní části seriálu uvádění příkladů z oblasti technické bezpečnosti (dle znění živnostenského zákona z oblasti „poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“) neboli ze zřizování poplachových systémů, se zaměříme na body, ve kterých se z nevinně vyhlížejícího textu s odkazem na normu (nejen ve smlouvě, ale i v dokumentaci anebo v popisu předmětu nejen veřejné zakázky), může stát závazná povinnost.

V závěru minulého článku jsme kromě jiného konstatovali, že zvýšení pocitu bezpečí, je možné dosáhnout montáží de facto čehokoli, co se byť jen tváří jako poplachový systém. Ale řekli jsme si také, že má-li k tomuto účelu zrealizovaný systém plnit svou primární funkci – tedy ochranu nás anebo našeho majetku, jsou přípustné odchylky od norem a to „pouze“ v případech, kdy se prokáže, že navržené řešení odpovídá alespoň základním požadavkům v nich uvedených. Z čehož plyne, že normy jsou zde stále tím základním standardem, ze kterého je potřeba vycházet.

Občanský zákoník

Dáme-li obsah předchozích odstavců do souvislosti s paragrafy občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), pro oblast poplachových systémů rozlišujeme dvě základní „dodávky“ – studii, analýzu rizik, bezpečnostní posouzení, dokumentaci aneb dílo s nehmotným výsledkem (dodávka dle § 2631) a realizaci vlastního systému (dodávka dle § 2079 a násl.).

Pro upřesnění obsahu textu v dalších odstavcích je potřeba doplnit upřesňující informaci, že pro popisování tématu tzv. „zezávaznění norem“ se budeme pohybovat primárně v oblasti norem pro poplachové zabezpečovací a tísňové systémy (PTZS) – tedy v řadě norem ČSN EN 50131. Na rozdíl od systémů kontroly vstupů (normy řad ČSN EN 50133 a ČSN EN 60839-11) a videodohledových systémů (normy řad ČSN EN 50132 a ČSN EN 62676), zde lze v rámci navazujících smluvních vztahů nalézt i celkem podstatné souvislosti s pojistným trhem.

Je zde ale ještě jeden důvod. V normách řady ČSN EN 50131 se můžeme, na rozdíl od ostatních norem, setkat kromě otřepaných frází typu „bylo by vhodné“, „je doporučeno“, „předpokládá se“, „mohou být“ apod., také přibližně 200krát s termínem „MUSÍ“1 – tak proč toho nevyužít.

PZTS dle ČSN EN 50131

Nejprve je ale na místě seznámit se s obsahem souvisejících norem a v rámci jejich stručného rozboru si označit místa v etapách výstavby systému PZTS podstatná pro uzavírání smluvních vztahů.

Z aktuálně platných 26 norem řady ČSN EN 50131 a 3 souvisejících technických normalizačních informací2 řady TNI 334591 (komentář k ČSN CLC/TS 50131-7:2011) nám, po vynechání těch určených primárně výrobcům a zkušebnám, zůstává k využití šestice základních dokumentů:

  • ČSN EN 50131-1 ed. 2; Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – Část 1: Systémové požadavky (vydána 2007; ve znění změn: A1 z 2010, Z2 z 2011, A2 z 2017),
  • ČSN CLC/TS 50131-5-4; Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – Část 5-4: Zkoušky systémové kompatibility I&HAS zařízení nacházejících se ve střežených prostorech (vydána 2013),
  • ČSN CLC/TS 50131-7; Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – Část 7: Pokyny pro aplikace (vydána 2011). Včetně navazujících technických normalizačních informací (TNI 33 4591), jako jejích komentářů pro návrh PZTS, jeho montáž a uvedení do provozu včetně následného provozu, údržby a servisu,
    • TNI 33 4591-1; Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – Část 1: Návrh systému PZTS – Komentář k ČSN CLC/TS 50131-7:2011
    • TNI 33 4591-2; Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – Část 2: Montáž PZTS – Komentář k ČSN CLC/TS 50131-7:2011
    • TNI 33 4591-3; Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – Část 3: Uvedení PZTS do provozu a jeho následný provoz, údržba a servis – Komentář k ČSN CLC/TS 50131-7:2011.

Vzhledem k tomu, že každý z nich má pro popisované téma podstatný přínos minimálně v jedné z tzv. etap výstavby systému, tak si je ve stručnosti projdeme všechny.

Etapizace výstavby nejen PZTS

1. Návrh systému
Norma / kapitolaUpřesnění v TNI / kapitola, příloha
ČSN CLC/TS 50131-5-4kapitola 4Bezpečnostní posouzení objektuTNI 334591-1kapitola 4.1
Příloha F
ČSN CLC/TS 50131-7Kapitola 7Posouzení ostatních vlivůTNI 334591-1Kapitola 4.2
Systémový návrhTNI 334591-1kapitola 4.3
Plánování montáže PZTSTNI 334591-1kapitola 5
Technické posouzení objektuTNI 334591-1kapitola 4.1
Zpřesněný systémový návrhTNI 334591-1kapitola 5
Výkresová dokumentace a rozpis materiáluTNI 334591-1kapitola 6
2. Příprava realizace
Norma / kapitolaUpřesnění v TNI / kapitola, příloha
ČSN CLC/TS 50131-7kapitola 8Odborná způsobilostTNI 334591-2kapitola 3
Odborná způsobilost a oprávněníTNI 334591-3kapitola 3
3. Montáž
Norma / kapitolaUpřesnění v TNI / kapitola, příloha
ČSN CLC/TS 50131-7kapitola 9MontážTNI 334591-2kapitola 4
kapitola 6
Převzetí a předání staveništěTNI 334591-2kapitola 5
4. Kontrola provedení montáže, funkční zkouška a přejímka
Norma / kapitolaUpřesnění v TNI / kapitola, příloha
ČSN CLC/TS 50131-5-4kapitola 5Ukončení montáže – prohlídkaTNI 334591-3kapitola 4.1
ČSN CLC/TS 50131-7kapitola 10Ukončení montáže – funkční zkouškaTNI 334591-3kapitola 4.2
Ukončení montáže – vypracování dokumentace skutečného provedeníTNI 334591-3kapitola 4.1.2
Ukončení montáže – výchozí revize elektrického zařízeníTNI 334591-3kapitola 4.3
Ukončení montáže – vystavení osvědčení o shodě (s dokumentací skutečného provedení) TNI 334591-3kapitola 4.2.3
Ukončení montáže – přejímka
Zkušební provoz – zaškolení uživateleTNI 334591-3kapitola 5.1
Zkušební provoz – odstranění zjištěných nedostatkůTNI 334591-3kapitola 5.2
Zkušební provoz – ostrý provoz a převzetí uživatelemTNI 334591-3kapitola 5.3
5. Dokumentace a záznamy o provozu systému
Norma / kapitolaUpřesnění v TNI / kapitola, příloha
ČSN CLC/TS 50131-7kapitola 11Provoz systémuTNI 334591-3kapitola 6
6. Provoz
Norma / kapitolaUpřesnění v TNI / kapitola, příloha
ČSN CLC/TS 50131-7kapitola 12Provoz systémuTNI 334591-3kapitola 6
7. Údržba a opravy
Norma / kapitolaUpřesnění v TNI / kapitola, příloha
ČSN CLC/TS 50131-7kapitola 13Pravidelná kontrola servisní organizací a uživatelem TNI 334591-3kapitola 6
Pravidelná údržbaTNI 334591-3kapitola 6
Pravidelná revize elektrického zařízeníTNI 334591-3kapitola 4.3.2
kapitola 4.3.3
kapitola 6

Proces výstavby (nejen) PZTS

Proces každé výstavby bývá rozdělen na více etap. V prostředí přípravy a provádění staveb3 je například popsaných hned devět výkonových fází (VF):

  • VF 01 „Příprava zakázky“,
  • VF 02 „Návrh stavby / studie“,
  • VF 03 „Dokumentace pro územní řízení“,
  • VF 04 „Dokumentace pro stavební povolení“,
  • VF 05 „Dokumentace provedení stavby“,
  • VF 06 „Dokumentace zadání stavby“,
  • VF 07 „Spolupráce při výběru dodavatele“,
  • VF 08 „Autorský dozor“,
  • VF 09 „Spolupráce při dokončení stavby.

Jedná se o všeobecně daný úzus orientace v průběhu přípravy a provádění stavby. Jeho obraz lze najít na internetových stránkách profesních sdružení a organizací, jako je Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě nebo Česká komora architektů a ve všeobecně daných doporučeních a obdobných zdrojích.


My však nestavíme budovu, ale zabýváme se pouze dodávkou poplachového systému, jako technického zařízení. A to buď:

  • jako samostatnou/přímou dodávku v rámci jednoho provozního souboru se zcela samostatnou dokumentací (nejčastěji do již stojící budovy jako doplňované zařízení bez realizace čehokoli jiného),
  • nebo jako částečnou/dílčí dodávku v rámci komplexního stavebního objektu (obvykle v rámci novostavby, nebo rozsáhlejší rekonstrukce stávajícího stavebního objektu jako jedno z mnoha zařízení – například jako součást elektroinstalační dokumentace) a to v rámci společné dokumentace více profesí.

Rozdíly tohoto členění si popíšeme v článku, který se bude zabývat významem a obsahem dokumentací souvisejících s jednotlivými etapami výstavby PZTS. I zde je možné nalézt snahu o přímé provázání obsahu norem řady ČSN 50131 s prováděním staveb jako takových. Například norma ČSN CLC/TS 50131-7:2011 pracuje ve svém názvosloví činností spojených s navrhováním a montáží PZTS s pojmy, jako je například „systémový návrh“, „zpřesněný systémový návrh“, ale také „výkresová dokumentace" a „rozpis materiálu“.4

Pokyny pro aplikace PTZS

Ačkoli v technických zprávách projektových dokumentací, v popisech předmětů veřejných zakázek a v souvisejících odstavcích smluv o dílo, bývá nejčastěji za klíčovou považována systémová norma ČSN EN 50131-1 ed. 2, tak z pohledu vlastní realizace PZTS je tou nejdůležitější norma aplikační – tedy ČSN CLC/TS 50131-7:2011. Příčinou může být historický fakt, že byla první normou „nové“ doby. Její první vydání pochází z července roku 1999 a až do roku 2005 byla jedinou „nekomponentovou“. Tedy jedinou, na kterou se bylo v textech popisujících zřízení systému, tehdy známého ještě jako Elektrický zabezpečovací systém (EZS), možné odkázat. Její upřednostňování se tedy stalo otázkou zvyku.

Aplikační norma pro PZTS ve znění aktuální verze ČSN CLC/TS 50131-7:2011 si o zájem všech v oboru „poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“ (a to nejen v souvislosti s realizací vlastních PZTS) říká už svým, v českém překladu veřejně dostupným, obsahem úvodu a rozsahu platnosti. Citujme zkráceně z jejich obsahu:

  • Úvod – Tyto pokyny pro aplikace poskytují návod pro navrhování, montáž, provoz a údržbu poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů. Účelem tohoto dokumentu je zajistit, aby systémy splňovaly požadované funkční vlastnosti při minimálním množství planých poplachů. Tyto pokyny pro aplikace jsou sestaveny v logickém pořadí, v němž obvykle návrh a montáž systémů probíhá.
  • Rozsah platnosti – Tyto pokyny pro aplikace obsahují pokyny pro navrhování, přípravu realizace, montáž, uvedení do provozu, provoz a údržbu systémů instalovaných v budovách.

Její primární význam je zřetelný (i bez detailního rozboru, který si může každý zájemce provést sám díky službě ČSN online5) již z výše uvedené tabulky (viz tabulka č. 1 „Etapizace výstavby nejen PZTS“). Každý trochu zkušený montážní pracovník6 by měl, po přečtení klíčových 12 stran textu (kapitoly 4-13), být schopen kvalifikovaně provést alespoň rámcové bezpečnostní posouzení v rozsahu:

  • „zabezpečené hodnoty“ – jaká rizika hrozí majetku, který se nachází v chráněném prostoru (příloha B této ČSN obsahuje vzorový seznam nejčastějších faktorů, které by měly být brány v úvahu)
  • „budova“ – posouzení umístění objektu z pohledu urbanistiky, ale také například dle historie vloupání (příloha C této ČSN).
    Pozn.: Podrobnému výčtu bezpečnostního posouzení budov se z pohledu prevence kriminality věnuje norma ČSN P CEN/TS 14383-3 Prevence kriminality – Plánování městské výstavby a navrhování budov – Část 3: Obydlí
  • „ostatní vlivy“ – výčet základních vlivů vyskytující se uvnitř i vně střežených prostor (přílohy D a E této ČSN)
    Pozn.: Účelem posouzení těchto vlivů je snaha odhalit již v průběhu předprojektové přípravy faktory, které mohou mít vliv nejen na volbu komponentů, ale také na jejich umístění,
  • „úrovně střežení“ – tabulkový přehled obvyklých míst střežených prostor, které je potřeba vzít v úvahu s doplněnou informací o nejčastějším způsobu jejich narušení (příloha F této ČSN).

Další přílohy (G, H, I, J a K) jsou svým obsahem už vhodnější spíše pro projektanta. Když už jsme se o něm zmínili, můžeme si také připomenout doprovodné komentáře v podobě technických normalizačních informací řady 33 4591. Vznikly pro snadnější orientaci v oblasti PZTS a pro uplatnění některých technických řešení, která nejsou a z podstaty věci ani nemohou být ve vlastní ČSN CLC/TS 50131-7:2011 obsažena. Vypracováním jejich obsahu ve verzi z roku 2012 se zabývala technické normalizační komise7, konkrétně TNK-124 „EPS a Poplachové systémy“, zřízená ÚNMZ.

Popisovat význam jednotlivých kapitol není předmětem tohoto článku. Názvy a obsahy jednotlivých kapitol jsou patrné z výše uvedené tabulky (viz tabulka č. 1 „Etapizace výstavby nejen PZTS“). Není dnes na pořadu dne zabývat se konkrétním projektem. Je tedy na každém čtenáři (bez rozdílu odbornosti) porovnat si nejen obsah a podobu projektové dokumentace ze své vlastní realizace, ale projít si také postupy. Vzorový ilustrační postup je k dispozici v příloze K normy ČSN CLC/TS 50131-7:2011 a základní popis obsahu jednotlivých činností v odstavcích TNI řady 33 4591. Procento shod8 (a nemusí jít jen o porovnání na úrovni ČSN EN ISO 19011), aneb naplnění potřeb a očekávání, není těžké uhodnout.

Význam systémové normy pro PZTS ve znění aktuální verze „ČSN EN  50131-1 ed. 2“ spočívá ve slovních spojeních – tedy v něčem, co je nutno vnímat v kontextu. Oproti doporučením a návodům pro navrhování, jak jsme si je popsali v předchozích odstavcích, jsou zde popsány základní povinnosti – rozhodne-li se investor k investici pro zvýšení své bezpečnosti s odkazem na ČSN EN  50131-1 ed. 2, potom je povinností všech zapojených subjektů / smluvních stran se požadavky této normy řídit. V opačném případě není možné považovat zrealizovaný PZTS za poplachový systém a jde jen o jeho emulaci9.

Alespoň ty nejdůležitější povinnosti si shrňme v krátkém přehledu:

  • Stupně zabezpečení (kapitola 6): „PTZS musí být přiřazen stupeň zabezpečení, určující jeho provedení.“
    Poznámka: Bez provedené tohoto (nejen z pohledu obecné bezpečnosti), ale i vzhledem k dalším úkonům při zřizování a provozování PZTS bude zrealizovaný systém de facto ve stupni „0“ a z některých úhlů pohledu (pojišťovny, smlouva, policie) může být považován za nefunkční systém.
  • Komponenty systému (kapitola 5): „Komponenty PZTS musí být navzájem kompatibilní a musí být nejen klasifikovány, ale také voleny v souladu se stupněm zabezpečení a příslušnou třídou prostředí.“
    Poznámka: Pro splnění této povinnosti je potřeba naučit se rozlišovat mezi komponenty – prvky systému, které prošly akreditovanou zkušebnou a byly pro ně v rámci akreditované činnosti vystaveny protokoly o zkouškách, na základě kterých proběhne tzv. potvrzení shody vlastností výrobků10 s požadavky technických norem a jiných normativních dokumentů. Připouští se použití komponentů jiných aplikací (mohou být kombinovány nebo integrovány s PZTS), ale pouze za předpokladu, že nedojde k negativnímu ovlivňování vlastností komponentů PZTS.
  • Funkční požadavky (kapitola 8): „PTZS musí v souladu s konfigurací obsahovat prostředky pro detekci vniknutí, aktivace tísňových prostředků, sabotáž a rozpoznání poruch, nutných pro splnění požadavků této normy.“
    Poznámka: Připouští se také detekce dalších události, ale to pouze za předpokladu, že negativně neovlivní povinné funkční požadavky.
  • Funkce systému (kapitola 4): „PTZS musí v souladu s jeho konfigurací obsahovat funkce specifikované v této normě pro detekci vniknutí a/nebo aktivace tísňových prostředků, zpracování informací, vyhlášení poplachů a prostředky k ovládání PZTS“.
    Poznámka: Pokud by měl systém v rámci své konfigurace obsahovat funkce nespecifikované v této normě, mohou být v PZTS obsaženy, ale opět pouze za předpokladu, že negativně neovlivní funkce povinné.

S požadavky v předchozím odstavci přímo souvisí poslední z norem, o kterých se tu dnes zmíníme – jde o normu k ověření kompatibility pro PZTS – „ČSN CLC/TS 50131-5-4“. Norma, stejně jako všechny ostatní z řady 50131, vychází z předpokladu, že základním bodem celého systému PZTS je ústředna11 a všechny další komponenty požadují účinnou komunikaci s touto ústřednou. Jako komunikace je chápán nejen vlastní komunikační protokol, ale je nutné brát ohled i na další aspekty, jako jsou například požadavky na napájecí zdroje a charakter datového přenosu.

Norma připouští skutečnost, že metody a zkoušky pro posouzení kompatibility komponentů systému, mohou být aplikovány nejen na komponenty PZTS, pro které existuje výrobková norma12, ale také pro komponenty, pro které výrobková norma ještě neexistuje. Připouští se zde také použití doplňkových funkcí PZTS komponentů, které jsou mimo rozsah funkcí popsaných příslušnou komponentovou normou. A v neposlední řadě je zde popsána možnost zapojení nepoplachových prvků13, používaných pro doplnění funkcí PTZS, které normy řady ČSN EN 50131-1 nevyžadují.

Toto vše není určeno pro opakování zkoušek proběhlých podle výrobkové normy. Hodnotící metody jsou zde specifikovány pro dosažení přijatelného stupně jistoty v předem definovaných konfiguracích a podmínkách.

Předpokládá se zde výhradně ověření, že pro zamýšlené použití těchto komponentů (výrobků) neexistují žádné nežádoucí vlivy na funkce požadované v normách řady ČSN EN 50131 – tedy na funkčnost poplachového systému.




Cílem tohoto článku ze série „O standardech a zvyklostech z oblasti technické bezpečnosti“ bylo seznámit se alespoň se základními odstavci norem řady ČSN EN 50131-1, které se pro vlastní realizaci poplachového systému zdají být klíčové. A v neposlední řadě také získat přehled v základních pojmech a jejich definicích, které by měl vzít v potaz každý, kdo se pohybuje v oboru „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“.

Poznámky, použité prameny a zdroje

1 MUSÍ – význam (muset + infinitiv) jako modální sloveso vyjadřuje nutnost, povinnost či potřebu něco udělat, podléhat závazku či potřebě.
Zdroj: https://cs.wiktionary.org/wiki/muset ... Zpět

2 Technická normalizační informace (TNI) – je národní dokument, převzatá technická zpráva (TR) nebo veřejně dostupná specifikace (PAS) evropských nebo mezinárodních normalizačních organizací. Jedná se o technický dokument informativního charakteru, který obsahuje technické údaje nebo technická řešení, která nejsou obsažena v platných normách. Obsahuje zpravidla osvědčené údaje ze zrušených norem, jejichž zachování je účelné, nebo technické požadavky, které ještě nemají předpoklad pro zpracování na úrovni normy.
Zdroj: http://www.unmz.cz/technicke-normalizacni-informace ... Zpět

3 Stavba – stavbou je stavební dílo prováděné zpravidla na staveništi jako souhrn stavebních prací, včetně dodávek technologického zařízení a montáží. Stavbou se dále rozumí také její část (stavební objekt), přístavba, nástavba nebo stavební úprava.
Zdroj: www.stavebnistandardy.cz ... Zpět

4 Projektová dokumentace – upřesnění obsahu „projektová dokumentace“ ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon je podrobně rozepsáno v rámci příloh k vyhlášce č. 499/2006 Sb.
Zdroj: http://www.businessinfo.cz ... Zpět

5 ČSN online – Česká agentura pro standardizaci poskytuje internetový přístup k českým technickým normám prostřednictvím portálu ČSN online. Přístup je k plným textům všech platných norem i neplatných norem, které byly převedeny do elektronické podoby. Internetový přístup do ČSN online může získat kterákoliv firma, nebo podnikající či nepodnikající fyzická osoba – poskytnutí přístupu k ČSN je zpoplatněno.
Zdroj: http://www.agentura-cas.cz/csn-online ... Zpět

6 Montážní pracovník – dle ČSN CLC/TS 50131-7:2011 odst. 3.1.24 se rozumí pod termínem „montážní pracovník nebo tým (installer)“ rozumí osoba nebo osoby odpovídající za provedení montáže.
Zdroj: http://www.unmz.cz ... Zpět

7 Technické normalizační komise (dále jen TNK) jsou odbornými normalizačními orgány s celostátní působností, registrovanými, metodicky řízenými a koordinovanými ÚNMZ. ÚNMZ zřizuje TNK na návrh zainteresovaných zájmových oblastí společnosti a na základě doporučení příslušného normalizačního výboru ke komplexnímu řešení všech otázek technické normalizace ve vymezeném rozsahu oboru jejich působnosti.
Zdroj: http://www.unmz.cz ... Zpět

8 Shoda – dle pojmu 3.6.11 z ČSN EN ISO 9000:2016 jde o tzv. splnění požadavku (zdroj: pojem 3.6.4 z ČSN EN ISO 9000:2016).
Požadavek – dle pojmu 3.6.4 z ČSN EN ISO 9000:2016 je potřeba nebo očekávání, které jsou stanoveny, obvykle se předpokládají nebo jsou závazné ... Zpět

9 Emulace – napodobení činnosti jednoho zařízení pomocí zařízení jiného. Emulace v oblasti poplachových systémů = degradace bezpečnosti.
Zdroj: http://www.tzb-info.cz/poplachove-a-zabezpecovaci-systemy/14440-integrace-poplachovych-systemu-1-cast ... Zpět

10 Certifikace výrobků – Certifikace výrobků je prostředkem poskytujícím nezávislé ubezpečení třetí stranou, že výrobek vyhovuje specifikovaným normám a jiným normativním dokumentům. Certifikované výrobky jsou plně způsobilé plnit požadovanou funkci jako užitečnou a smysluplnou službu. Bez průkazu kvality není výrobek plnohodnotný. Certifikace je hlavní zbraní ekonomické soutěže a základní podmínkou obchodní úspěšnosti výrobku. Vlastní proces hodnocení zařízení PZTS spočívá v posouzení jejich technických parametrů, ověřených technickými zkouškami. Parametry jednotlivých zařízení jsou porovnávány s požadavky příslušných ČSN EN a CLC/TS s ohledem na uvedený stupeň zabezpečení. Výstupním dokumentem je Osvědčení, obsahující mj. definici stupně zabezpečení – kategorie rizikovosti objektů dle požadavků uvedených v ČSN EN 50131-1.
Zdroj: www.testalarm.cz ... Zpět

11 Ústředna – dle oficiální definice je ústředna (control and indicating equipment – CIE) zařízení pro příjem, zpracování, ovládání, indikaci a iniciaci následného přenosu informace.
Zdroj: ČSN EN 50131-1 ed. 2 (bod 3.1.22) ... Zpět

12 Výrobková norma – norma řady ČSN EN 50131, která uvádí konkrétní požadavky na konkrétní výrobek – stanovuje požadavky, funkční kritéria a zkušební postupy pro ověřování funkcí. Norma je obvykle shrnutím požadavků ... Zpět

13 Nepoplachový prvek / komponent – zařízení, které není primárně určeno jako část systému PZTS k vykonávání funkce v rozsahu ČSN EN 50131 ... Zpět

 
Komentář recenzenta Ing. Zdeněk Veiner

Článek „Normy jako základní kámen smluvního vztahu“ upozorňuje zejména investory na to, že je potřeba věnovat pozornost odkazům na normy, uvedených ve smlouvách. I přes skutečnost, že normy jsou obecně nezávazné, jejich uvedení ve smlouvě, stvrzuje jejich závaznost. A to platí i v případě odkazu na již neplatné normy, které jsou často uvedené v projektech i od renomovaných projektantů.

Investor by měl být ve střehu i v případech, kdy je přesvědčován, že se musí podřídit řadě podmínek uvedených v normách. Téměř všechny normy pro poplachové systémy jsou převzaty překladem evropských norem. Protože za překladem a uvedením těchto norem do praxe stojí výhradně dovozci a prodejci poplachových zařízení a systémů, není náhodou, že slovo „může“ v originálu normy je běžně nahrazeno slovem „musí“. Investorovi pak nebývá nic jiného než platit i za většinou nadbytečné služby.

Originální specialita českého trhu v oblasti poplachových systémů je, že k převzatým evropským normám překladem, řady ČSN EN 50131, je vytvořena řada národních technických normalizačních informací (TNI). Jednostranně je v nich ve zkratce a zjednodušeně vysvětleno investorovi, že bude platit, platit a platit, aby poplachový systém byl funkční.

Článek se dotýká též problému používání zastaralých zkratek EZS a nových PTZS při realizaci poplachových systémů. Dále se věnuje podmínkám pro možnost spolupráce dalších systémů se systémem PTZS. Tvoří ucelený pohled na vnitřní a externí řešení poplachových systémů ve všech fázích přípravy a realizace.

English Synopsis
Standards as the cornerstone of a contractual relationship

Written and unwritten rules are linked to the alarm system as a technical device from its delivery to the end of operation and disassembly. We will try to explain the ambiguities and questions that accompany such cases by using norms. And that norms are not mandatory? This is a misconception based on an ignorance of the so-called “contractual relationship”.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.