Připravovaná novela energetického zákona znevýhodní malé spotřebitele elektřiny

  Asi nejzávažnější připravovaná změna se týká příspěvku na obnovitelné zdroje. Tento příspěvek ve výši cca 44 mld. Kč ročně nyní platí spotřebitelé elektrické energie částečně v platbě za spotřebovanou kWh a částečně ze státního rozpočtu. Rozdíl mezi současným výpočtem příspěvku a nově navrhovaným popsal David Tramba v článku Na energetické frontě neklid v posledním čísle týdeníku Ekonom (Celý článek si můžete přečíst v týdeníku Ekonom, který vyšel 17.7.2014):

…Například příspěvky na dotování obnovitelných zdrojů energie nebudou odvozeny od výše spotřeby, ale od rezervované kapacity připojení k síti.
V současnosti platí všichni odběratelé od majitelů chat po ocelárny jednotnou sazbu. Výše příspěvku na zelené energie a další podporované druhy elektrické energie je odvozena od výše spotřeby a dosahuje 495 korun za jednu spotřebovanou megawatthodinu.. Nově má být výše plateb odvozena od nejvyšší naměřené spotřeby v případě velkoodběratelů a od příkonu hlavního jističe u domácností a ostatních maloodběratelů.
Plánovaný systém znevýhodní odběratele s nižší spotřebou energie. Tedy typicky málopočetné a spořivé domácnosti. Dnes běžné domácnosti, jež nevyužívají elektřinu k vytápění ani k ohřevu vody, spotřebují dvě až tři megawatthodiny za rok. Na podporované zdroje elektřiny tedy zaplatí 1000 až 1500 korun. Od přespříštího roku má situace vypadat zhruba následovně: běžné domácnosti s 25ampérovým jističem zaplatí třeba 1200 korun - bez ohledu na množství spotřebované energie. Výsledkem změn tak může být omezení motivace k energetickým úsporám. A naopak zamyšlení, zda je nutné mít samostatný jistič třeba jen na pohon zahradní sekačky.
Zmíněný dopad ve svém vyjádření připouští i předkladatel zákona - ministerstvo průmyslu a obchodu. „Pro řadu zákazníků by měla být novela zákona impulzem ke zvážení, zda jejich připojovací kapacita je opravdu nezbytná a zda by nemohla být snížena,“ uvedl mluvčí Filip Matys.
Podle ministerstva je tato změna nezbytná. Česko se díky ní vyhne nepříjemné povinnosti umožnit dovoz zelené energie ze zahraničí, do které ho tlačí Evropská komise. Odběratelé, kteří by prokázali nákup této elektřiny, by následně měli nárok na vrácení platby na podporu obnovitelných zdrojů. V energetické branži převládly obavy, že by se tím otevřela cesta k rozsáhlým podvodům. Tuto spornou novinku nakonec zákon zavede pouze na půl roku a do limitu 200 milionů korun…

Současná platba za elektřinu se skládá z několika složek. Jejich velikost je patrná z následujících obrázků:

Z nich je mimo jiné patrný i rozdíl mezi tržním částí ceny (komodita + marže dodavatele) u plynu (81%) a u elektřiny (36%). U elektřiny jsou prakticky významné tři složky ceny:

• Platba za distribuci elektřiny distributorovi
• Platba za odebrané množství elektřiny
• Příspěvek na obnovitelné zdroje

  Přičemž platba za odebranou elektřinu je jedinou složkou ceny, kterou stanovuje trh. Je závislá na množství odebraných kilowatthodin. Stejně tak, jako v současnosti tzv. příspěvek na obnovitelné zdroje. Ten už je ale položkou regulovanou. V loňském roce byla jeho výše politicky líbivým rozhodnutím Rusnokovy vlády „zastropována“ na hodnotě 495 Kč/MWh a dorovnání příspěvku bylo hrazeno ze státního rozpočtu.
  Platba za distribuci je taktéž regulovaná a její výše je každoročně stanovována vyhláškou Energetického regulačního úřadu. Tato platba tvoří téměř polovinu celkové ceny a má dvě složky. Jednak tzv. pevnou platbu za přípojné místo, jejíž výše je závislá na velikosti hlavního jističe a jednak platbou za odebrané kWh.
  Pokud tedy projde změna zákona v navrhované podobě, bude to mít dva důsledky. Pro většinu spotřebitelů, kteří se snaží snižovat spotřebu např. nákupem úspornějších spotřebičů, se při sníženém odběru relativně zvýší příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Při financování „solárního průšvihu“, jehož hlavními konzumenty jsou provozovatelé velkých solárních elektráren, se tedy trochu odlehčí odběratelům s velkou spotřebou a zaplatí to ti drobní spotřebitelé s malou spotřebou a relativně velkým rezervovaným výkonem daným velikostí hlavního jističe. Dalším důsledkem této části novely pak bude faktické zrušení politického rozhodnutí o „zastropování“ příspěvku na OZE na 495 Kč/MWh a odlehčení státnímu rozpočtu o cca 4 mld. Kč, kterým je v současnosti „zastropování“ dorovnáváno.

Objektivně je ale nutno přiznat, že důvodem návrhu je stanovisko EK, která označila platby na základě spotřeby za potenciálně diskriminační. Podle komise jde o umělé zatížení dovážené elektřiny další platbou, a to není v souladu s obecnými principy volného obchdu se zbožím a službami v EU. Platbu za jistič již uplatňuje Rakousko nebo Slovinsko.

  O připravované novele vypovídá i její část, která naštěstí neprošla. Týdeník Ekonom ji ve zmíněném článku popisuje:

…Podle dvou dobře informovaných zdrojů týdeníku Ekonom se v pracovní skupině na ministerstvu průmyslu jednalo o návrhu, který by prodražil lidem účty za elektřinu o několik tisíc korun ročně. Odehrál se totiž plíživý pokus zavést v Česku obdobu německého modelu, kde domácnosti platí vyšší příspěvky na obnovitelné zdroje a skrytě tím dotují velké průmyslové podniky.
  Nakonec se ukázalo, že tato cesta je politicky neprůchodná. „Ve výpočtech se pracovalo s variantou, že u některých sazeb pro domácnosti by změnou způsobu výpočtu mohlo dojít ke zvýšení příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů až do výše trojnásobku dnešní hodnoty,“ uvedl pod podmínkou anonymity jeden z účastníků jednání pracovní skupiny.
  Dnes již ministerstvo průmyslu a obchodu slibuje, že výše průměrných nákladů na podporované zdroje energie zůstane na současné úrovni. „Dopady na odběratele podle velikosti jejich spotřeby se stále upřesňují, nicméně by mělo platit, že dopady na domácnosti by měly být v rámci stávajícího a nového systému nákladově neutrální,“ odpověděl mluvčí ministerstva Filip Matys. Co dalšího z návrhu vypadne, to se ukáže v následujících týdnech a měsících.
  Do konce července má ministerstvo průmyslu zapracovat do návrhu nové podoby energetického zákona změny požadované účastníky připomínkového řízení. Během srpna se má novela objevit na programu jednání vlády, poté ji budou schvalovat obě komory českého parlamentu.
  Dnes známá podoba zákona se tedy může výrazně proměnit. O vítězích a poražených tak bude možné hovořit nejdříve na konci letošního roku…

Takže uvidíme, co nakonec naši ministerští úředníci spolu s politiky vytvoří. Spor o budoucnost české energetiky je dlouhodobý. Z tohoto pohledu je např. zajímavý i rozhovor s tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana z roku 2003 pro server Ihned.